SETKÁNÍ

Ty si mě našel?

Za bílým pohledem

máš mysl ryzí,

tělo však zchátralé.

Teď už jsme jiní, teď jsme cizí.

Uzavřeni v pomyslných teráriích,

nebudem se znát, dokud nám nenalijí.

Budu schován pod jednou z mušlí,

pod jednou z rakví.

Jednu z nejdelších cest jsme ušli

a to, co v nás nezůstalo už jen zrak ví.

Už jsi jen ty a já a Soudce.

A hodně jizev a hodně ran,

hodně úhlů, hodně stran.

A pes,

nemocný pes nohy mi líže,

uctívá pána a rez svého kříže.

Plazí se za mnou a prosí očima podlitýma.

Pak taky v útrobách země mizí.

- Možná jen on věděl.

Zůstanem jiní? Zůstanem cizí?

Za rozbitými skly našich terárií

už nám nenalijí.

Už jsi jen ty a já a Soudce lehce ovíněn.

A verdikt?

Já stojím s mečem u špalku a ty jsi obviněn.

Jsi slepec, co špatně se díval konečky prstů.

Proto neujdeš mukám, neujdeš trestu.

Proč si mě hledal?